Nejčastější choroby trávníku

Červená nitkovitost trav

• Původcem je houba Laetisaria fuciformis. Vyskytuje se především v pozdním létě a na podzim při dlouhotrvajících rosách, mlhách nebo při podmáčení trávníku. Příznakem jsou světle hnědé, později slámově žluté skvrny různé velikosti. Často jsou doprovázeny chomáčky růžového nebo bílého mycelia. Optimální teplota pro rozvoj choroby je 16–22 °C. Stav zlepšuje vyrovnaná výživa a vertikutace.

Antraknóza trav

• Původcem je houba Colletotrichim graminicola a Microdochium bolleyi. Napadený trávník hůře obrůstá a žloutne. Při vyšších teplotách se na trávníku tvoří větší skrny. Napadené rostliny se dají snadno vytáhnout z půdy. Na odumřelých částech je tmavé mycelium.

Čarodějná kruhovitost trávníků

• Původcem je asi 60 druhů vyšších hub z třídy V trávníku se objevují pravidelné kružnice tvořené plodnicemi hub, odumřelou zónou nebo tmavě zbarvenými pruhy trávníku. Nejčastěji se vyskytuje ve starších nebo extenzivně využívaných trávnících. Výskyt podporuje nedostatečná úroveň výživy. Ochrana spočívá v odstranění půdy i s myceliem.

Řasy

• Řasy se v trávníku rozšiřují na méně propustných půdách s nízkým obsahem živin. Vyskytují se ve všech typech trávníků. Půdné druhy řas jsou většinou jednobuněčné organismy, které se shlukují v koloniích a vytvářejí mazlavý povrch půdy. Na trávníku vytvářejí nepropustný povlak tmavě zelené až černé barvy, který je slizovité povahy a postupně zasychá a praská. Řasy travám konkurují v nárocích na vodu, živiny a produkují látky inhibující růst. K jejich eliminaci je nutné zvýšit úroveň výživy, provádět vertikutaci či aerifikaci a omezit zastínění. Vhodné je ošetření fungicidy s účinnou látkou chlorthalonil, mancozeb a quinoclamion.

Sněžná světlerůžová plísňovitost trav

• Původcem je houba Microdochium nivale. Po roztání sněhu se objevují místa pokrytý bělavým nebo narůžovělým myceliem. Teplotní optimum pro růst je 0–10 °C. Výskyt plísně sněžné není vázán bezprostředně na sněhovou pokrývku. Poškození trávníku je patrné brzy na jaře. Náchylné jsou jílky a kostřavy rákosovité. Je nutné odstranit zbytky travních rostlin a zajistit pravidelnou výživu. Ošetření se provádí preventivně na podzim a na jaře v případě jejího výskytu pomocí přípravků obsahující azoxystrobin.

Sněžná šedobílá plísňovitost trav

• Původcem je houba Typhula incarnata. Bezprostředně po roztávání sněhu se objevuje bílé nebo růžové mycelium, podobně jako u plísně sněžné. Odumřelé rostliny mají hnědavou a šedavou barvu. Choroba se rozvíjí při dlouhodobé sněhové pokrývce. Ochrana je stejná jako u sněžné světlerůžové plísňovitosti trav.

Padlí travní

• Původcem je houba Blumeria graminis. Za příznivých teplotních podmínek a vlhkosti produkuje bílé mycelium. Konidie, které se šíří vzduchem, postupně infikují nejdříve zdravé spodní listové patro a následně potom také horní patro. Na listech se objevují moučnaté povlaky a nekrózy. Listy později zasychají. Náchylná je zejména lipnice luční. Ošetření lze provést fungicidními přípravky na bázi azoxystrobinu, propiconazolu a triadimefonu.

Rez travní

• Původcem jsou houby rodů Puccinia a Uromyces. Rozvíjí se zejména koncem léta, při optimální teplotě 20–30 °C, kdy se začínají objevovat žluté, hnědé a načervenalé skvrny a listy postupně zasychají. Velmi náchylné jsou některé odrůdy lipnic lučních. Ochrana spočívá ve výběru vhodných odrůd a vyrovnaném hnojení.